Noční lov

Noční rybolov je velice specifická činnost, která není asi pro každého. Ono leckoho nebaví ani chytání ryb ve dne, natož v noci, za ztížených podmínek. Pokud má ale něco blízko k naplnění rčení o tichých bláznech, pak je to právě noční chytání.

Mě osobně dělalo největší problém překonání strachu. Ať již šlo o strach pudový ze tmy nebo strach vědomí z nepříjemných příhod typu “ zaběhnutý agresivní pes, opilý otravný kolemjdoucí „ aj, kterých má mysl umí vyprodukovat opravdu hodně. A právě to považuji za jeden z přínosů nočního rybolovu. Vyjít v noci ven a být sám se sebou, vystaven svým vlastním přeludům. Nutno podotknout, že příroda nám v tom notně pomáhá. Jak padne tma zbystříme jiné smysly než oči. V noci u vody je slyšet opravdu nepřeberné množství zvuků známého i neznámého původu. Ty zvuky, které známe nás děsí méně, i když šplouchanec ryby o hladinu přímo před vámi vám taky zvedne tlak. Neznámých zvuků je taky spousta od lození ježků, koček, srn, lasiček po šmátrání ptáků v křoví, padající kamení ze svahu, vrzání stromů nebo mrouskání koček. Až časem se je člověk naučí poznávat a zvykne si na ně. Odměnou za noční lov je nejen lov sám, kdy většinou lovíme dravce, ale naprosto specifická atmosféra u vody v noci. Směs zvuků a vůní podbarvená adrenalinem z lovu. Nejkrásnější bývají letní noci, když kvetou akáty a celým údolím řeky se line jejich sladká vůně. Člověka by to i ukolébalo, ale kdesi v mysli pořád číhá pozorný lovec na sebemenší náznak záběru, pohyb „ policajta“ kdy se hned noční rozjímání změní v lítý souboj rybáře a ryby.

Důležitá je bezpečnost. Aby takovýto způsob lovu byl bezpečný, je dobré znát dobře místo lovu. Hloubku pod nohama, charakter břehu, rozmístění, stromů, keřů, vstupů do vody kamenů atd. Musíme si už za světla vybrat místo, kde budeme rybu vylovovat. Samozřejmostí je dostatečná výbava zdroji světla. Na signalizaci záběru nám stačí chemické světlo pod čihátko. Na manipulaci a obsluhu prutu a montáží stačí čelovka. Tu ale používám minimálně, protože nechci, aby o mě věděli všichni kilometry daleko. Pokud nemám chemické světlo, používám moc rád obyčejnou svíčku umístěnou do upravené plechovky od piva a postavenou vedle prutu. Neoslňuje, láká na sebe hmyz a já mám klid a má příjemné teplé světlo. Věci a pomůcky si na břehu rozložím za světla smysluplně a před setměním si je zapamatuji, abych je našel i po tmě nebo se o ně nepřerazil. Pivko si dám večer rád, ale platí dvojnásobná ostražitost a střídmost při pití alkoholu pokud jste sám na noční výpravě. Nikdo vám totiž z průseru nepomůže a utopit se nemusí být takový problém. Doporučil bych začít s lovem na jeden prut a po získání dobrých nočních návyků zkusit přejít na dva pruty. Ale nutné to není. Záleží jestli nám to umožní místo. A když ryby berou, dva pruty jsou ažaž. Jaká ale bude lovná noc, to nikdy předem nevíme.

V noci, pokud není ta pravá letní, klesá i teplota vzduchu a je dobré mít dostatek oblečení. Někdy padá i rosa a hodí se proto kvalitní obuv. Je fajn mít i dostatek jídla a pití. Jsou noci, kdy se prut nehne a něco na zub přijde vhod. Vždy beru i záložní zdroj světla (telefon, kasr s led diodou aj) To zda má smysl u vody zůstat ta daných podmínek vyhodnocuji pomocí stupnice 1-10. 1-ideální podmínky, teplo, ryby berou. 10- fouká silná studený vítr, padají stromy, kroupy apod. Někde mezi 2-3 je nejčastější chytání, kolem 5 začínám přemýšlet o tom že zabalím. Je li tendence počasí se zhoršovat kolem 6 už vážně balím a jdu domů.

Když lov ukončím a loudám se nocí domů, vždycky mám takový zvláštní pocit, že jsem prožil něco výjimečného. Něco, co možná ani nejde předat. Zatímco ostatní smrtelníci spí nebo koukají na trháky v TV, vy jste měl možnost vidět lovit sumce, potkal jste zvědavou kunu nebo slyšel neznámé zvuky u hráze. V noci je celý revír jako by váš a proto stojí za to večer sbalit fidlátka „jít na ně“.